|
|
Bělehrad - Dunaj - Sáva
Nováková, Michaela ; Bahna, Ján Miloslav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce_ Bělehrad_ Dunaj_ Sáva Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala město, kterým návštěvník na první pohled nikterak uchvácený není, musí se prodrat vrstvami nánosů, které stojí v cestě do proniknutí kouzla Bělehradu, které spočívá často ve všednostech. Zajímavým prvkem je jeho strategická poloha na soutoku řek Dunaje a Sávy. Práce se nejprve zabývá průzkumem v širších souvislostech. Zaměřuje se nejen na Bělehrad, ale i na celé Srbsko, jeho etnickou i náboženskou rozmanitost, balkánskou náturu obyvatel. Průzkum mapuje na jedné straně město, jeho krásy i problémy, na druhé straně má sociologický kontext, kde zkoumá hlavně problémy obyvatel bývalé Jugoslávie, jejich vzájemné soužití a konflikty. Jizvy města Práce vytyčuje ve městě pět nejproblematičtějších míst, které se přímo dotýkají říčních koryt. Z těchto problémů vybírám souvislý pás délky 10 kilometrů. Urbanismus oblasti má jako činitele vodu a město, které se odrážejí i v rastru ulic. Příčné ulice jsou přímé spojnice s městem, pokračující dnešní bulváry ústící k Dunaji. Podélné ulice a cesty svou zvlněností navazují na řeku. Na základě myšlenky původních ostrovů pak vytvářím další dva ostrovy díky nimž Dunaj dostává na straně města tři nábřeží. Získávám tak vodu ve městě, která není pouze umělou nádrží, ale je vodou ve své podstatě a dynamice. Vytvořené ostrovy jsou na základě meandrovitosti Dunaje, který kdyby břeh nebyly betonové by šířil do města a sám by jizvy smyl, vyléčil město. Nejexponovanější částí zjizvené oblasti je levý břeh Mariny Luky na níž vyúsťuje bulvár Francouzská propojující hlavní náměstí města s Dunajem. Na tuto oblast se zaměřuji konkrétněji již ve spojitosti se sociologickým průzkumem. Jizva národa Vzhledem k tomu, že byl Bělehrad hlavním městem Jugoslávie, jsem se zaměřila na mezilidskou i ekonomickou problematiku obyvatel bývalé Jugoslávie a její rozpad. Na venek jednotná Jugoslávie byla ve své době silným státem z hlediska ekonomie. Jednotlivé státy spolu spolupracovaly s díky tomu hospodářství vzkvétalo. Po rozpadu státy přestaly kooperovat a jejich ekonomika silně klesla. Mezilidská nenávist národností přerostla ve vzájemné vykořisťování menšin ať už etnických, tak i náboženských. Tato nenávist a konflikt jsou v lidech hluboko zakořenělé a bude těžké vzájemné křivdy vymazat. Jizva města + jizva národa= Mírové centrum Takto se dostáváme ke spojnici jizev národa a jizev města a ke způsobu jak se s oběma vypořádat. V tak exponované a významné části Bělehradu by měla být funkce, která má hlubší význam, přesah, význam i pro národ, celý Balkánský poloostrov. Utvářím platformu pro mírové dialogy, vzájemnou kooperaci bývalých států Jugoslávie na všech úrovních. Vytvářím tu tedy Mírovou organizaci, které naplní tato místa pochopením, spoluprácí a usmířením, vyléčí tak jizvy národa i města. Centrum se zabývá projekty ve sféře ekonomické, sociální, zdravotnické, náboženské i kulturní. Silným prvkem je i rampa- pokračující bulvár nad Dunaj, který ukazuje, že cesta k cíli může mít i překážky a cíl je v dáli, však stojí zato v ní pokračovat. Puknuté srdce_ budova Mírového centra_ Kultura_ média_ umění Tak jako se rozpadla Jugoslávie a v rámci Jugonostalgie se k sobě vrací, tak i řešená budova je rozervaným srdcem Jugoslávie, které se k sobě nemůže úplně vrátit, proto aspoň komunikuje skrz atrium, ale jinak tvoří samostatné celky.
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Remember the Bombs: Memory of the Belgrade Bombings from the Second World War from 1995 until 2003
Puškarov, Katarina ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Práce zkoumá, jak byla v letech 1995-2003 v Jugoslávii využívána paměť na bombardování Bělehradu během druhé světové války. Bělehrad byl bombardován oběma znepřátelenými stranami, totiž nejprve nacisty v roce 1941 a poté i spojenci v roce 1944. V období socialistické Jugoslávie byl německý nálet připomínán výrazně více než spojenecký. Předmětem mého zájmu byly následující otázky: jak bylo využíváno vzpomínání na německý i spojenecký nálet v období před, během a následně po leteckých útocích NATO na Jugoslávii v roce 1999, zda se tehdy ve veřejném prostoru objevila i paměť na spojenecké bombardování z roku 1944, a pokud ano, v jakém vztahu vůči paměti na nacistický nálet zroku 1941. Jako pramen byly využity články zpředního bělehradského deníku Politika, uveřejňované v letech 1995 až 2003 ve výroční dny náletů. Závěr poukazuje na dominantní využívání paměti na nacistické bombardování během celé sledované doby, i když se objevilo i připomínání spojeneckého bombardování.
|
|
|
Bělehrad - Dunaj - Sáva
Nováková, Michaela ; Bahna, Ján Miloslav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce_ Bělehrad_ Dunaj_ Sáva Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala město, kterým návštěvník na první pohled nikterak uchvácený není, musí se prodrat vrstvami nánosů, které stojí v cestě do proniknutí kouzla Bělehradu, které spočívá často ve všednostech. Zajímavým prvkem je jeho strategická poloha na soutoku řek Dunaje a Sávy. Práce se nejprve zabývá průzkumem v širších souvislostech. Zaměřuje se nejen na Bělehrad, ale i na celé Srbsko, jeho etnickou i náboženskou rozmanitost, balkánskou náturu obyvatel. Průzkum mapuje na jedné straně město, jeho krásy i problémy, na druhé straně má sociologický kontext, kde zkoumá hlavně problémy obyvatel bývalé Jugoslávie, jejich vzájemné soužití a konflikty. Jizvy města Práce vytyčuje ve městě pět nejproblematičtějších míst, které se přímo dotýkají říčních koryt. Z těchto problémů vybírám souvislý pás délky 10 kilometrů. Urbanismus oblasti má jako činitele vodu a město, které se odrážejí i v rastru ulic. Příčné ulice jsou přímé spojnice s městem, pokračující dnešní bulváry ústící k Dunaji. Podélné ulice a cesty svou zvlněností navazují na řeku. Na základě myšlenky původních ostrovů pak vytvářím další dva ostrovy díky nimž Dunaj dostává na straně města tři nábřeží. Získávám tak vodu ve městě, která není pouze umělou nádrží, ale je vodou ve své podstatě a dynamice. Vytvořené ostrovy jsou na základě meandrovitosti Dunaje, který kdyby břeh nebyly betonové by šířil do města a sám by jizvy smyl, vyléčil město. Nejexponovanější částí zjizvené oblasti je levý břeh Mariny Luky na níž vyúsťuje bulvár Francouzská propojující hlavní náměstí města s Dunajem. Na tuto oblast se zaměřuji konkrétněji již ve spojitosti se sociologickým průzkumem. Jizva národa Vzhledem k tomu, že byl Bělehrad hlavním městem Jugoslávie, jsem se zaměřila na mezilidskou i ekonomickou problematiku obyvatel bývalé Jugoslávie a její rozpad. Na venek jednotná Jugoslávie byla ve své době silným státem z hlediska ekonomie. Jednotlivé státy spolu spolupracovaly s díky tomu hospodářství vzkvétalo. Po rozpadu státy přestaly kooperovat a jejich ekonomika silně klesla. Mezilidská nenávist národností přerostla ve vzájemné vykořisťování menšin ať už etnických, tak i náboženských. Tato nenávist a konflikt jsou v lidech hluboko zakořenělé a bude těžké vzájemné křivdy vymazat. Jizva města + jizva národa= Mírové centrum Takto se dostáváme ke spojnici jizev národa a jizev města a ke způsobu jak se s oběma vypořádat. V tak exponované a významné části Bělehradu by měla být funkce, která má hlubší význam, přesah, význam i pro národ, celý Balkánský poloostrov. Utvářím platformu pro mírové dialogy, vzájemnou kooperaci bývalých států Jugoslávie na všech úrovních. Vytvářím tu tedy Mírovou organizaci, které naplní tato místa pochopením, spoluprácí a usmířením, vyléčí tak jizvy národa i města. Centrum se zabývá projekty ve sféře ekonomické, sociální, zdravotnické, náboženské i kulturní. Silným prvkem je i rampa- pokračující bulvár nad Dunaj, který ukazuje, že cesta k cíli může mít i překážky a cíl je v dáli, však stojí zato v ní pokračovat. Puknuté srdce_ budova Mírového centra_ Kultura_ média_ umění Tak jako se rozpadla Jugoslávie a v rámci Jugonostalgie se k sobě vrací, tak i řešená budova je rozervaným srdcem Jugoslávie, které se k sobě nemůže úplně vrátit, proto aspoň komunikuje skrz atrium, ale jinak tvoří samostatné celky.
|
|
|
Uherské bojiště v letech 1716-1717 očima Jiřího Oliviera Wallise
ŘEZÁČOVÁ, Monika
Předkládaná bakalářská práce se věnuje historii tureckého nebezpečí a obrazu Turka v očích obyvatel habsburské monarchie. Z heuristického hlediska vychází z badatelsky doposud opomíjené korespondence Jiřího Oliviera Wallise se svým bratrem Františkem de Paula z let 1716 a 1717. Cílem práce je zrekonstruovat válečnou každodennost v bitvách u Petrovaradínu, Temešváru a Bělehradu.
|
host ::
RSS.